EMG vyšetření

Co je EMG vyšetření?

Elektromyografie pomáhá zjistit, jak správně fungují nervy a svaly a jakým způsobem se nervový vzruch přenáší do vyšetřované oblasti.

Pod označením EMG se v běžné praxi mohou skrývat různé elektrodiagnostické metody. Podle charakteru obtíží může lékař vyšetřit vedení vzruchu periferními nervy a v případě potřeby také elektrickou aktivitu vybraných svalů.

Výsledky pomáhají určit, zda jsou obtíže způsobeny postižením nervu nebo svalu, kde se problém nachází a jak je závažný.

Kdy se EMG provádí?

EMG vyšetření může lékař doporučit například při:

• brnění a mravenčení rukou nebo nohou,
• necitlivosti prstů,
• svalové slabosti,
• poruchách citlivosti,
• bolestech spojených s podezřením na postižení nervu,
• syndromu karpálního tunelu,
• útlaku nebo poškození periferních nervů,
• některých onemocněních nervů a svalů.

EMG může být důležitou součástí diagnostiky také před rozhodnutím o dalším způsobu léčby.

EMG při syndromu karpálního tunelu

Jedním z častých důvodů k EMG vyšetření je podezření na syndrom karpálního tunelu.

Při tomto onemocnění dochází k útlaku středového nervu (nervus medianus) v oblasti zápěstí. Typickými projevy jsou brnění a necitlivost prstů, noční obtíže, bolest ruky nebo postupné oslabení úchopu.

EMG pomáhá potvrdit a objektivně zhodnotit postižení nervu a určit jeho závažnost. Výsledek může být jedním z podkladů pro rozhodnutí, zda je vhodná konzervativní léčba, nebo zda má být zváženo operační řešení.

Jak EMG vyšetření probíhá?

Konkrétní průběh závisí na tom, jakou oblast je potřeba vyšetřit a na jaké onemocnění má lékař podezření.

Vyšetření vedení nervem
Na kůži se umístí elektrody a vybraný nerv je krátkými elektrickými impulzy stimulován. Přístroj následně zaznamenává odpověď a umožňuje lékaři hodnotit rychlost a další parametry vedení nervového vzruchu.

Jehlová elektromyografie
Pokud je potřeba vyšetřit také funkci konkrétního svalu, může být použita velmi tenká jehlová elektroda zavedená do svalu. Lékař sleduje jeho elektrickou aktivitu v klidu i při zapojení.

Ne každý pacient musí absolvovat obě části vyšetření. Rozsah EMG určuje lékař podle obtíží a diagnostické otázky.

Bolí EMG vyšetření?

Vyšetření může být krátkodobě nepříjemné, protože při vyšetření nervového vedení pacient vnímá krátké elektrické impulzy. Při jehlovém EMG může být zavedení elektrody do svalu spojeno s pocitem podobným vpichu.

Intenzita vnímání je individuální. Vyšetření je však obvykle dobře zvládnutelné a jednotlivé stimuly trvají velmi krátce.

Jak dlouho EMG vyšetření trvá?

Délka vyšetření závisí na rozsahu a počtu vyšetřovaných nervů či svalů. Počítejte přibližně s 20–60 minutami, podle typu obtíží a požadovaného rozsahu diagnostiky.

Jak se připravit na EMG?

EMG obvykle nevyžaduje složitou přípravu. V den vyšetření doporučujeme:

• přijít s čistou pokožkou bez tělových krémů a olejů v oblasti vyšetření,
• vzít si pohodlné oblečení umožňující snadný přístup k vyšetřované končetině,
• přinést dostupné lékařské zprávy a výsledky předchozích vyšetření,
• informovat lékaře o užívaných lécích a významných zdravotních potížích.

Pokud užíváte léky ovlivňující srážlivost krve nebo máte implantovaný kardiostimulátor či jiné elektronické zařízení, informujte o tom zdravotnický personál před vyšetřením. Léky sami bez doporučení lékaře nevysazujte.

Co následuje po EMG?

Po běžném vyšetření nervového vedení nejsou zpravidla nutná žádná zvláštní omezení a můžete pokračovat v běžných aktivitách.

Pokud byla součástí vyšetření jehlová elektromyografie, může být vyšetřovaný sval krátkodobě citlivý a v místě vpichu se může výjimečně vytvořit drobná modřina.

Výsledek EMG lékaři poskytuje důležité informace pro stanovení diagnózy a doporučení dalšího postupu.